což je základní, minimální délka pobytu, kterou bylo možné zvolit v rámci tohoto programu.
V době, kdy jsem si musela vybrat délku pobytu, jsem si říkala, že jen 13. týdnů je strašně málo a je to tak. Za tuhle dobu tady jsem si teprve trochu zvykla a naučila se základy jazyka tak, aby mi lidi aspoň trochu rozuměli .... no a ve škole se teprve trochu rozjíždím :).
Včera u nás začala také zima. Prvně sněžilo, nejdříve úplně malilinkatými vločičkami a pak odpoledne už sněžilo velikánské pohádkové vločky. Stromy se hned obalily krásným bílým kabátkem jako od Mrazíka a člověk se nemohl vynadívat na tu nádheru.
Jinak jsem měla poslední dva týdny od rána do večera pořád co dělat a čas mi konečně trochu utíká (dokonce nestíhám křížkovat dny ve svém kalendáři :) ). Dopoledne jsem trávila vždy ve 2. třídě v jedné z naších škol a asistovala jednomu postiženému klukovi (má problémy s nožičkami a s pohybovým ústrojím ale jinak je moc milej). Můj hlavní úkol byl vygumovávat ze sešitu nebo papíru chyby toho klučiny, když si nějaké všiml. Také když se přesouvali do tělocvičny tak jsem ho odvážela na vozíku tam a zpět. To bylo docela vzrušující, protože jsem nikdy nic takového nedělala a ani vozíku se nedržela, natož v něm někoho vézt... Moc toho jsem sice nedělala, ale byla to pro mě velká příležitost podívat se na to, jak pracuje učitel na prvním stupni tady ve Slovinsku a načerpat nové zkušenosti.
Se Sašou jsem byla o minulém vikendu v lese pro mech :). Byla to akce hodně podobná tomu, když se u nás v Čechách jede do lesa pro jmelí :). Mech, který nasbírají pak používají při stavbě jeslíček v kostele na Vánoce. Celou akci organizoval místní farář nebo starosta (jsem to dokonce nepochopila) z vesníčky hned u Kranji a platil nám i oběd :) - můj výběr byla obrovská pizza z mořskými plody. Jeli jsme někam do lesu až za Podnart a Kropu, směrem k Bledskemu jezeru a v lese jsme byli zhruba od 10 až do 2 hodin odpoledne. Bylo nás 12 lidí a každý přinesl dvě velké krabice mechu. Byl k mému překvapení dost těžký, když se s nim pak šlo z kopce k autu dolu. Jedna krabice se mi málem převrátila :-D. Jinak se v autě cestou do lesu i zpátky zpívali slovinske písničky ve stylu Nohavicy a byla úžasná nálada. Večer jsme ještě rozkládali mech v prostorech pod střechou kostela. V tom kostele mají 2 kupoli a my jsme ten mech rozkladali na jednu z nich (mezi krovem a vlastní kupoli kostela). Byl to zvláštní pocit vědět, že se plažíš po kostelní kupoli :). Do kostelní věži nahoru nebyl čas se podívat ale má šest pater, což je docela dost. Byl to v skutku moc krásný den. Saša mi slibovala, že mi pošle jméno toho zpěváka, abych si mohla najít texty těch písniček z auta. Tak jsem na ně zvědavá.
Jo a poslední týden jsem pracovala na výrobě vlastního kvásku abych si mohla zkusit upéct vlastní chleba. Kvásek se myslím docela povedl, ikdyž v průběhu vypadal dost divně. Chlebík už je také upečený ale ještě ho nemám ochutnaný, takže o výsledcích povím příště :).
Dnes jsem také dopaličkovala svého velblouda a příští týden začnu na kroužku nějaký nový vzor a budu moci se naučit i nové pohyby s paličkami.
Přepravuju se pořád ještě na kole a doufám, že budu moci jezdit co nejdéle. Hodně jsem si na kolo zvykla a nožičkamy to trvá přece jen déle :D.
Doposlouchala jsem všechny Foglarovo nahrávky.... Byli to fakt moc pěkné příběhy a večery stravené při jejich poslouchání kouzelné - děkuju Tomáši!!
Pro dnešek mě už toho více nenapadá a tak budu končit, přátele. Mějte se všichni moc krásně a užívejte si klidný a pohodový předvánoční čas!
P.S. Fotek mám hodně ale nějak je nestíhám zpracovávát a také mi už chybí prostor na mé původní stránce....budu muset něco vymyslet :).